Je třeba naučit se rozlišovat mezi dobrým uměním a jeho dalšími recyklovatelnými formami

22. dubna 2021

Je třeba naučit se rozlišovat mezi dobrým uměním a jeho dalšími recyklovatelnými formami

Branislav Radeljic je profesor mezinárodních vztahů, spoluzakladatel londýnského Contemporary Balkan Art a také sběratel středo a východoevropského umění. S námi pohovořil o své vášni k umění a také o tom, co pro něj sběratelství představuje.

Vybavíte si první umělecké dílo, do kterého jste se zamiloval?

To bylo kdysi doma v Bělehradě během mých studií na škole. Měli jsme skvělého učitele dějin umění. Jeho neutuchající entusiasmus v nás podněcoval stále sílící zájem o různé historické epochy, jejich hlavní charakteristiku a významné představitele. Nakonec jsem pod jeho vedením psal jednu ze svých závěrečných prací a vybral jsem si pro to dlouhý rozbor raného díla Pabla Picassa. Zamiloval jsem se do té nekonečné hloubky jeho modrého a růžového období, spletitých příběhů zobrazovaných postav, jejich smutku, soucitu i naděje. Je pro mě obtížné vybrat jen jedno dílo, ale kdybych opravdu musel, byl by to obraz s názvem Family of Saltimbanques. Je neuvěřitelné, do jaké míry je celé pozadí, neostré prvky a silné poselství stále aktuální.

A co teprve první dílo, které jste zakoupil do své sbírky?

Upřímně si to nepamatuji. Už se mě na to kdysi někdo ptal na veletrhu a pak jsem za to byl pokárán, protože to je zjevně něco, co odstartuje vaší sběratelskou dráhu. Ach.. to přeci neznamená, že nebylo důležité. Vlastně když nad tím tak přemýšlím, umělci přeci nepovažují svá díla za nepodstatná, takže kdo jsem já, abych to rozlišoval? Spíš bych řekl, že mě obecně taková prvenství moc nezajímají. Rozhodnutí koupit si umělecké dílo byl spontánní počin, nic plánovaného a bez vědomé agendy. Měl jsem štěstí, že jsem byl obklopen lidmi, od kterých jsem mohl čerpat vědomosti o galeriích, o tom jak rozlišit dobré a špatné umění nebo třeba jak poznat nové a rozvíjející se talenty. Pak mi udělalo nesmírnou radost, když jsem objevil umělce Wolfganga Voegeleho. Nikdy nezapomenu na to, jak jsem pospíchal na jeho výstavu v Londýně a pak si plánoval pracovní cestu do Polska, abych mohl jít na vernisáž jeho výstavy.


Wolfgang Voegele
Bez názvu, 2017
Olej na plátně
140x110 cm

Dnes už jistě můžeme hovořit o sbírce, jak byste jí popsal?

Je malá a k vidění, nic rozsáhlého a schovaného ve sklepě. Rád se na umění dívám, obdivuji různé styly a techniky, porovnávám sousedící díla a pak je přehazuji, abych viděl, jak spolu navzájem komunikují. Po několika letech vyšlo najevo, že má sbírka je velmi různorodá. Olejomalby sice převažují, ale mám rád také kresby, akvarely a fotografie. Vlastním malé formáty i takové, co vyžadují velké plochy. Avšak některé kousky jsou tak působivé, že je dobré nechat jim prostor nehledě na jejich velikost. To sedí například na dechberoucí fotorealistické kresby Petara Mirkovice, které jsou zasazovány do kontextu Hollywoodského filmového prostředí.

Co si myslíte o umění ve střední a východní Evropě a o místním uměleckém trhu?

Celý region, a přidal bych k němu ještě jihovýchodní Evropu, čelil mnoha geopolitickým výzvám. V tomto kontextu hledali umělci způsob, jak redefinovat své vlastní postoje a jak skrze nové iniciativy a vyšší standardy uchopit porevoluční realitu. Já osobně jsem kromě studování aktuálních trendů diskutoval tato témata přímo s umělci jako je například Dragos Burlacu nebo Stanimir Genov a měl to tak z první ruky. Dnes vidím spoustu středo a východoevropských umělců, ať už na začátku kariéry nebo již etablovaných, kteří mají co nabídnout a mohou tak vhodně doplnit globální scénu. Někteří z nich už začali vystavovat v zahraničí a stali se součástí významných veřejných i soukromých sbírek.


Dragos Burlacu
Autoportét s motýli, 2016
Olej na plátně
100x90 cm

Jakou radu byste dal začínajícímu sběrateli?  

Nespěchejte. Udělejte si rešerši, buď sami nebo za pomoci odborníka. Pokud se rozhodnete pro druhou variantu, najděte si opravdového specialistu. To vám pomůže lépe pochopit vlastní vkus a naučí, jak rozlišovat mezi dobrým uměním a jeho dalšími recyklovatelnými formami. Jakmile pak umění překročí práh vašeho domu, užívejte si ho. Připravte se na to, že se může stát, že se váš vkus v čase změní. To nevadí, o kvalitní práce bude vždy zájem. Objevujte nové věci.

Petar Mirkovic
Bez názvu, 2017
Uhel na papíře
60x90 cm