Neurověda odkrývá zásadní vliv, který má umění na naše vnímání a prevenci onemocnění

6. března 2021

Neurověda odkrývá zásadní vliv, který má umění na naše vnímání a prevenci onemocnění

Francouzský neurolog Pierre Lemarquis nedávno vydal knihu L’art Qui Guérit (Umění, které léčí) interpretující umělecká díla optikou jejich schopnosti léčit – jak toho, kdo je vytváří, tak toho, kdo je pozoruje. Lemarquis vysvětluje, že se lze do role umělcovy osoby vcítit natolik, že můžeme mít dokonce pocit, že se na vytváření díla podílíme.

Jednoduše popsat vnímání uměleckého předmětu a naši reakci na něj může být složité. Je to částečně proto, že k nervové stimulaci dochází v různých částech mozku, které spolu běžně neoperují. Jde o skrytá zákoutí naší mysli, která ovládají systém potěšení a odměn, i ta související se znalostmi, vzdělávací a motorické okruhy. Lemarquis ve své knize píše, že v důsledku těchto procesů začneme zažívat takzvanou „estetickou empatii“ nebo také pocit, že dílo je naší součástí a že mu rozumíme.

Oblasti mozku zaktivované uměním uvolňují hormony a neurotransmitery, které působí velmi blahodárně na naše zdraví a zapříčiňují to, že se cítíme dobře. Hormony jako je dopamin, serotonin, endorfiny nebo oxytocin pomáhají léčit duševní onemocnění, výpadky paměti nebo nemoci spojené se stresem.

Výzkumů na toto téma již existuje vícero. V roce 2019 oznámila Světová zdravotnická organizace, že na základě poznatků více než 3000 studií má umění stěžejní vliv na prevenci fyzického i duševního onemocnění. V roce 2018 vyvolali rozruch kanadští doktoři, kteří místo léků začali některým pacientům předepisovat návštěvu Muzea umění v Montrealu. Lemarquis je prezidentem nové asociace podporované UNESCO, která vytvořila originální uměleckou sbírku, z níž zapůjčují obrazy pacientům hospitalizovaným v nemocnici v Lyonu. Výsledkem těchto „kulturních předpisů“ je, že pacienti zažívají větší pohodu, jsou veselejší a cítí se méně osamělí.

Celý článek v anglickém jazyce si můžete přečíst na Artnet News.